Paralelní automobilová diagnostika

V dnešní době snad není mechanika, či diagnostika, který by alespoň jednou v životě neslyšel toto kouzelné slovíčko - osciloskop...

Již v dobách dávno minulých byl osciloskop vynikající pomocník, který dokázal velmi rychle a přesně lokalizovat nejen samotnou oblast dané závady, ale hlavně zjistil jednotlivé příčiny vzniku, tzn. nehledal důsledky, ale nalezl příčiny... A vynikajícím pomocníkem nám zůstal i v dnešní přetechnizované době datových sběrnic a světelných kabelů, kdy sériová diagnostika se někdy “mýlí“.

Pr;b2h na Multidiag Scope

Samozřejmostí ale je nejen vlastnost některého ze zařízení přesně vykreslit daný napěťový průběh měřeného signálu, ale také hlavně obsluha... Tato souosost je nutná, neboť jeden bez druhého se neobejde. Stejně jako teoretické poznatky a znalosti jsou k ničemu, nejsou-li převedeny do praxe a praxe není možná bez teoretických znalostí.

Osciloskop je tedy zařízení, jež měří všechny fyzikální veličiny pomocí speciálních měřících snímačů a proudových převodníků, tlakových senzorů apod. a měří je pravdivě bez jakýchkoliv softwarových zkreslení, či defektů, způsobených samotnou řídící jednotkou.

Tedy měří to, co se právě odehrává v daném měřeném komponentu, ať již na vstupu do ŘJ, na jejím výstupu, či na samotných měřených akčních členech, či snímačích.

Dobře víme, že měření odporové charakteristiky patří mezi ty nejjednodušší diagnostické operace a že také jsou tato měření vzhledem ke změně teplot a dynamickému chování při jízdě v zátěži značně zavádějící. Proto musíme získat informace o daném průběhu signálu a jeho tzv. "nestálosti" přímo z první ruky.

Dále musíme mít na paměti, že jedině minimálně dvoukanálovým osciloskopem dokážeme správně proměřit vzájemně propojené regulací dva signály (napěťový průběh na Lambda-sondě-napě´tový průběh signálu vstřikovacího ventilu, primár-sekundár, Hall vačka-indukční snímač klika apod.).

Osciloskop patří do kategorie tzv. paralelního měření, kdy přímo měříme daný průběh signálu v zapojeném stavu daného komponentu bez jakéhokoliv rozpojování. Tím, že bychom rozpojovali svorkovnice měřených komponent, tím sice splníme postupy některých výrobců, ale zničíme si např. přechodové odpory v konektoru svorkovnice dejme tomu na snímači teploty chladící kapaliny, jenž nám tímto začne díky zvýšenému elektrickému odporu “hlásit“ do řídící jednotky studeněnjší motor a ŘJ krásně zvyšuje dobu vstřiku paliva a v zahřátém stavu nám ulévá zapalovací svíčky, včetně překročení hraničních pásem charakteristiky Lambda-sondy.

Nebo přechodové odpory např. na primární straně zapalování na svorkovnici mohou mít za následek mizerné nasycení zapalovací cívky a tím velmi slabou zapalovací jiskru na svíčkách, jenž nejsou schopny zapálit palivovou směs a po prudkém přidáním plynu se motor zahltí nespáleným palivem.

Osciloskop nám tedy veškeré měřené signály, ať se již jedná o měření elektrického proudu, či elektrického odporu, nebo napětí, tlaků, podtlaků, přetlaku, teplot apod. zobrazuje jako napěťové průběhy na obrazovce počítače, nebo laptopu.

Lidské oko je toiž velmi pomalé, pokud by mělo registrovat každou změnu číselného zobrazení neustále se měnícícho signálu (např. na displeji multimetru). Proto je snadnější a rychlejší, pokud si tento průběh měřené veličiny můžeme zobrazit na obrazovce jako nějakou křivku, či jakkýkoliv grafický průběh.

Navíc, pokud dané měřící zařízení disponuje paměťovým záznamovým zařízením, je to další obrovská výhoda, neboť ani při nejlepší vůli nejsme schopni neustále a přesně sledovat jednotlivé detaily právě probíhajícího měřeného signálu a jeho různé defekty, které chceme právě nalézt.